Přehled detekce poškození

1. NDT označuje metodu zkoušení materiálů nebo obrobků, která nepoškozuje ani neovlivňuje jejich budoucí výkon nebo použití.

2. NDT dokáže najít vady uvnitř a na povrchu materiálů nebo obrobků, měřit geometrické vlastnosti a rozměry obrobků a určovat vnitřní složení, strukturu, fyzikální vlastnosti a stav materiálů nebo obrobků.

3. NDT lze aplikovat na návrh výrobků, výběr materiálů, zpracování a výrobu, kontrolu hotových výrobků, kontrolu za provozu (údržbu) atd. a může hrát optimální roli mezi kontrolou kvality a snižováním nákladů. NDT také pomáhá zajistit bezpečný provoz a/nebo efektivní používání výrobků.

Typy metod nedestruktivního testování (NDT)

1. NDT zahrnuje mnoho efektivně aplikovatelných metod. Podle různých fyzikálních principů nebo testovaných objektů a účelů lze NDT zhruba rozdělit na následující metody:

a) Radiační metoda:

——Rentgenové a gama radiografické testování;

——Randiografické testování;

——Vyšetření počítačovou tomografií;

——Neutronové radiografické testování.

b) Akustická metoda:

——Ultrazvukové testování;

——Zkoušení akustické emise;

——Elektromagnetické akustické testování.

c) Elektromagnetická metoda:

——Zkoušení vířivými proudy;

——Zkouška úniku tavidla.

d) Povrchová metoda:

——Magnetické testování částic;

——Kapalné penetrační testy;

——Vizuální testování.

e) Metoda měření úniku:

——Zkouška těsnosti.

f) Infračervená metoda:

——Infračervené tepelné testování.

Poznámka: Nové metody NDT mohou být vyvinuty a použity kdykoli, takže jiné metody NDT nejsou vyloučeny.

2. Konvenční metody NDT označují v současnosti široce používané a vyspělé metody NDT. Patří mezi ně radiografické zkoušení (RT), ultrazvukové zkoušení (UT), zkoušení vířivými proudy (ET), zkoušení magnetickými částicemi (MT) a penetrační zkoušení (PT).